Nosálov od třicetileté války

Od třicetileté války

Po třicetileté válce nastal příliv německých kolonistů  kteří prostě sestoupili z pohraničních hor, kde už žili, do úrodných nížin na pusté statky, či byli novým panstvem přivedeni ze zahraničí do země, která právě ztratila naprostou většinu svého obyvatelstva.
Zůstávalo ale stále mnoho českých obyvatel, takže obyvatelstvo bylo národnostně smíšené česko- německé. Poněmčení Českého středohoří od Litoměřic k Bezdězům  pokračovalo na začátku devatenáctého století a německá vlna se přelila až přes Vrátenskou horu  a do Podbezdězí až k samému městu Bělá. První české vesnice na východ od Vrátenské hory byly Březovice, Bezdědice a Nosálov. Libovice a Víska byly obce úplně německé. Ke cti němců v tomto koutě je že tady nebyly národnostní sváry.

 Panství Valdštejnské.

V roce 1622 směnil Adam z Valdštejna panství se svým synovcem Albrechtem z Valdštejna, bezdězské panství se stalo součástí Frýdlantského vévodství. Po zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu 25.2.1634 se Frýdlantské vévodství rozpadlo. Panovník Ferdinand III. roku 1635 věnoval bezdězský hrad a vsi Podbezděz, Žďár, Kruh a také  dvory v Podbezdězí, Týně  i v Nosálově klášteru monsteratských benediktínů v Praze na Slovanech. 
Roku 1679 prodal klášter Emauzský statek Bezdězí bez hradu, totiž vsi Bezdězí, Nosálov a Týn s dvory poplužními a vsi Žďár a Kruh s příslušenstvím za 41000 zlatých rýnských. (D.Z.466,V.27)
Panství odkoupil hrabě Kryštof  Ferdinand z Heissenschteina ( 1638 – 1680 ) a připojil ho k panství Dokesskému. Roku 1680 koupil panství Arnošt Josef z Valdštejna ( 1680 – 1708 ) a od toho roku patřila ves i dvůr k panství valdštejnskému.
Berní rula pro Boleslavský kraj z roku 1654 ve vsi uvádí čtyři osazené a jeden pustý selský grunt, deset osazených a jednu pustou chalupu a čtyři osazené a dvě pusté zahradnické nemovitosti bez půdy. O nosálovských manech se již nezmiňuje.Registrované výsevkové výměry orné půdy u sedláků jsou 18-26 korců, u chalupníků 2-8 korců.

 Jean Tine

Obec Nosálov měla také francouzkého usedlíka. Jmenoval se Jean Tine ( žán tyn ). Měl tři velké statky , v Nosálově, Vísce a Korcích. Statek v Nosálově, tam kde je nyní čp. 49 a pod tímto číslem byl koloniální obchod němce Klimta – odsunutého v roce 1945 do Německa. Tento statek měl přes 250 korců a byl později rozdělen. Po rozdělení se říkalo „dolní Šantyn „ a „ horní Šantyn „. Šavle francouzkého kapitána  z třicetileté války byla vždy pečlivě uschována, stejně jako jeho sedlo. Na šavli byl francouzský nápis. Později byla uschována u paní Manderové v Kruhu. V roce 1947 darována obci a uložena v  Nosálovské  škole
Prvním doloženým majitelem selské usedlosti čp. 49 v pozemkových knihách  je Adam Schantin, který ji zakoupil v roce 1719 od svého otce Hanse Schantina za cenu 400 kop grošů. Závdavek byl stanoven na 20 kop grošů a roční vejrunek 8 kop grošů. Podle okulární vizitace tereziánského katastru z roku 1718 patřilo k usedlosti Hanse Schantina 66 výsevkových korců orné půdy, to bylo nejvíce ve vsi. Adam Schantin  pravidelnými vejrunkovými splátkami doplatil svůj grunt v roce 1758 a v roce 1764 ho postoupil svému stejnojmenému synovi. Usedlost byla tehdy oceněna  na 500 kop grošů, závdavek 50 kop a vejrunek 10 kop grošů. Adam Schantin mladší rozdělil usedlost na dva díly, hospodářství čp. 36 synovi Václavovi Schantinovi a usedlost čp. 49  synovi Josefovi Schantinovi. Statek čp. 49 byl tenkrát oceněn na 335 zlatých rýnských. Oba statky  držely rodiny Schantinů nejméně do pořízení stabilního katastru  v roce 1842. V roce 1654, podle berní ruly, na této selské usedlosti hospodařil Jakub Kyndtner a patřilo mu tehdy 26 korců orných rolí.

Komentáře jsou uzavřeny.