Něco z historie obce Nosálov
Nosálov ( dříve také Nosaadel, Nosadel, Nosadl, Nosádl, Nosádlov, Nosáhlov, Nossadl, něm. Nosadl ( lid. Nossadel ) ), ves 10 km na západo-jiho-západ od Bělé p. Bezdězem
První zmínky o Nosálově jsou uváděny v těchto dokladech :
1324 Nosaleis, RB. III, 376
1381 datum Hirdoni et Rzymkoni fribus de Nossaleua, AČ. 31/261 č. 16
1400 Petrus de Lobecz conqeritur super Woyslaum de Nossalow, Půh. 147 č. 383
1558 uvázati se v zámek Bezdiezy … v mčko Doxu … v ves Podbezdiezy , v ves Nosalow, DZ. 87 A 20
1593 postoupil jest děd. svého , totiž zámku Bezdiezy … vsi Podbezdiezy, vsi Nosalowa, DZ. 91 H 22
1790 Hft Hirschberg : Nosadl, Schaller IV, 223
1834 Nosadel, Nasadl 2 1/4 St. s. von Hirschberg, Sommer II, 178
1854 Nosalov, něm. Nosadl
1904 Nosalow, něm. Nosadl, t. Nossadel
Název obce Nosálov vznikl údajně od slova Nosálův, t. dvůr. Příjm.Nosál ( 1399 Jessco Nossal, Tom Z. n. 261 č. 1060 ) vzniklo z app. nosál = nosáč, kdo má velký nos, Grosznase, Jg. II, 733
Počátky obce
Nejstarší doklady osídlení pocházejí ze střední doby kamenné, 8000-5000 let před kristem. Povrchové sběry archeologa Františka Proška z okolí Nosálova v roce 1950 přinesly zajímavé ukázky kamenných nástrojů z pazourku, křemence, rohovce a křišťálu. ( Střední doba kamenná – mezolit, 7 – 10.000 let před kristem )
Nosálov byl pravděpodobně založen po 5. století, kdy přišly slovanské kmeny do Čech a začaly je kolonizovat. Do našeho kraje přišel pšovský kmen, v 5. nebo 6. století, který se usadil tam, kde Vltava ústí do Labe. Nosálov je prý pojmenován podle pána, jež tu za starých časů sídlil a který se jmenoval pan Nossalowski ve Vísce na Valovicích. Lidová pověst praví, že jméno pochází od pána který měl velký nos a jméno už obci zůstalo. Může mít také svůj původ od slovesa nésti, vzhledem k vysoké poloze místa. Samotná obec se zdá prastará, protože vlastnila veliké lesy, darované ji králem Karlem IV, podobně jako obce Mšeno a Vrátno.
Ve 13. století vedly naší krajinou důležité obchodní stezky, Žitavská a Mělnická, které spojovaly vnitrozemí s Žitavou a Lužicí. Dále cesta, zvaná ještě v roce 1856 cestou Spikalskou, spojovala boleslavsko přes Katusice ,Nosálov s dokskou pahorkatinou ( Doksy, Dubá ). Ta byla zřejmě spojem mezi Záhvožďanskou cestou z Boleslavi do Žitavy a zemskou cestou bělskou. Na ochranu kupců se podél těchto cest budovaly strážné hrady. Jedním z nich byl i královský hrad Bezděz, po vybudování hradu bylo nutno vystavět v jeho okolí města i vesnice, hustěji osídlit zdejší kraj. Nosálov náležel v první polovině 14. století k manskému systému královského hradu Bezděz. Prvním manem byl Přísnobor z Lobče. V roce 1324 daroval Přísnobor z Lobče spolu se svým bratrem zboží v Lobči, Doubravicích, Nosálově, Řepínci a Žebicích Jindřichovi z Mutěnic, který byl ve službách pánů z Lipé. Král následně Jindřicha z Mutěnic osvobodil od manské povinnosti váznoucí na předmětném zboží. Předpokládá se, že uvedená služba se vztahovala k hradu Bezdězi. „Z Nosálova“ se psali v roce 1382 a 1388 i bratři Hrdoňa Římek, v roce 1406 a 1411 Vojslav a Římek z Nosálova a Skramouše a Václav Chlupek z Nosálova (1456), po kterém dědili jeho synovci Vít, Jaroš a Václav ze Vtelna a Tajné.
Existence manských statků vázaných povinností k hradu Bezděz je v Nosálově doložena až do konce 16. století. Od poslední třetiny 14.století jsou v písemných pramenech uváděn vladycký rod “ z Nosálova „Dále je jmenován ve 14. století, kdy Klášter augustiánů „Karlův dvůr “ dostal jako dotaci od Karla IV. vesnice Zbyny, Vojetín a Nosálov. Je však možné, že naše obec existovala již v 9., nebo 10. století jako dvůr a tvrz rytíře
