Tu v dobách staroslovanských rozkládal se pohraniční hvozd dvou plemen českých, Lemúzův k půlnoci a Pšovanů k poledni. Stezka obchodní běžící od Vartmberka ke Mšenu, poblíže Bezdězů spojovala obě krajiny, kdesi pod horou byla snad brána či vrata zemská, střežená Chody.
Nosálov 10.8.2024 oslaví 700 let od první písemné zmínky.
V roce 1324 daroval Přísnobor z Lobče spolu se svým bratrem zboží v Lobči, Doubravicích, Nosálově, Řepínci a Žebicích Jindřichovi z Mutěnic. Český král Jan Lucemburský 23.3.1324 propustil tyto statky Jindřicha z Mutěnic z manské povinnosti k hradu Bezdězi. Po založení hradu Bezděz v roce 1264 bylo nutno vystavět v jeho okolí města Bezděz, Doksy a také vesnice s manskými statky vázanými povinnostmi k hradu Bezděz. Předpokládám, že tedy historie Nosálova začala někdy ke konci třináctého století. Historie Nosálova byla po staletí svázána s hradem Bezděz a poté, spolu s ním, pod panství Doksy.
Podzimní Bezděz z Vrátenské hory. Říjen 2021.
Hrob pátera Václava Frosta.
V srpnu 2021 jsme nalezli za pomoci infocentra Olšanských hřbitovů hrob pátera Václava Frosta. Hrob je v části V, 21, 153 – 154. Olšanské hřbitovy 1. Hrob je zarostlý břečťanem a šípkem a je zjevné , že ho nikdo neudržuje.
https://nosalov.eu/nosalovska-skola/vaclav-frost-pedagog/
Jean d´Antin.
Obec Nosálov měla francouzského usedlíka. Jmenoval se Jean Tine ( Žán Tyn). Ale správně se jmenoval Jean d´Antin.
V listinách a matričních záznamech je příjmení uváděno zkomoleně Gantin, Ssantin, Schantyn, Šantyn, dokonce i jako Deschene a v některých zápisech si nevěděli s příjmením rady vůbec a tak napsali jen Johan Francouz, či Francouzův syn atp.První zmínka o této osobě je v listině Albrechta z Valdštejna – z února roku 1627,kde je uveden jako Johan Gantin.
Měl tři velké statky , v Nosálově, Vísce a Korcích. Statek v Nosálově, tam kde je nyní čp. 49 a pod tímto číslem byl koloniální obchod němce Klimta – odsunutého v roce 1945 do Německa. Tento statek měl přes 250 korců a byl později rozdělen. Po rozdělení se říkalo „dolní Šantyn „ a „ horní Šantyn „. Šavle francouzkého kapitána z třicetileté války byla vždy pečlivě uschována, stejně jako jeho sedlo. Na šavli byl francouzský nápis. Později byla uschována u paní Manderové v Kruhu. V roce 1947 darována obci a uložena v Nosálovské škole
Prvním doloženým majitelem selské usedlosti čp. 49 v pozemkových knihách je Adam Schantin, který ji zakoupil v roce 1719 od svého otce Hanse Schantina za cenu 400 kop grošů. Závdavek byl stanoven na 20 kop grošů a roční vejrunek 8 kop grošů. Podle okulární vizitace tereziánského katastru z roku 1718 patřilo k usedlosti Hanse Schantina 66 výsevkových korců orné půdy, to bylo nejvíce ve vsi. Adam Schantin pravidelnými vejrunkovými splátkami doplatil svůj grunt v roce 1758 a v roce 1764 ho postoupil svému stejnojmenému synovi. Usedlost byla tehdy oceněna na 500 kop grošů, závdavek 50 kop a vejrunek 10 kop grošů. Adam Schantin mladší rozdělil usedlost na dva díly, hospodářství čp. 36 synovi Václavovi Schantinovi a usedlost čp. 49 synovi Josefovi Schantinovi. Statek čp. 49 byl tenkrát oceněn na 335 zlatých rýnských. Oba statky držely rodiny Schantinů nejméně do pořízení stabilního katastru v roce 1842. V roce 1654, podle berní ruly, na této selské usedlosti hospodařil Jakub Kyndtner a patřilo mu tehdy 26 korců orných rolí.
Jean d´Antin pocházel z obce Antin [anten]. Antin je francouzská obec ležící v departmentu Hautes – Pyrénées v regionu Okcitánie.
Starobylé baronství v Antinu, s nejstaršími písemnými zmínkami z roku 1110 existovalo jako součást bigorrského hrabství v rámci gaskoňského vévodství. Potomek původních majitelů odešel do armády vévody Valdštejna a usadil se v Nosálově na Mělnicku. V roce 1615 bylo baronství povýšeno na marquisat a získal jej rod Pardaillan de Gondrin. V roce 1711 bylo panství rozšířeno a povýšeno na vévodství s titulem pair.
Antin informace Wikipedia.
Pohled na kostel svatého Martina v Antinu. Wikipedia.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Antin
Památková rezervace lidové architektury.
207. výročí narození Pátera Václava Frosta, pedagoga pro hluchoněmé.
Narodil se 4. února 1814 v Nosálově.
Mše svatá a odhalení pamětního kamene pátera Václava Frosta v roce 2014.
Stará Škola v Libovici 1780 – 1886
Z historie nové školy v Libovici dokončené roku 1886
Krajinou domova II
Labyrinty srdce Čech
Kokořínsko – Máchův kraj, Český ráj Dokument ČT 2
Strážní hrad Kamenec
Spálený Mlýn
V knize Petrovský od Karla Sellnera je na straně 75 toto o Spáleném mlýně:
Suchý mlýn
![](http://nosalov.eu/wp-content/uploads/2014/08/Suchý-mlýn-1-1024x773.jpg)
obrázek Suchého mlýna, který je obsažen v Boleslavanu, ročník II na straně 76 v článku Karla Sellnera – Strenický potok. (1927-1928)
Dokument Čt2 5.7.2011
Za současným životem v někdejších česko-německých obcích se vypravíme do malebného Nosálova.
Pohlednice 1932
3.8.2016 Přidány Staré fotografie z Libovic.
Fotografie z Nosálova