Nosálov – Vítám Vás na stránkách o historii a současnosti obce Nosálov

Tu v dobách staroslovanských rozkládal se pohraniční hvozd dvou plemen českých, Lemúzův k půlnoci a Pšovanů k poledni. Stezka obchodní běžící od Vartmberka ke Mšenu, poblíže Bezdězů spojovala obě krajiny, kdesi pod horou byla snad brána či vrata zemská, střežená Chody.

700 let Nosálova – oslava, na kterou se nezapomene!

Minulou sobotu jsme společně oslavili 700. výročí od první písemné zmínky o naší obci. Krásné počasí, pestrý program a výborné občerstvení vytvořily atmosféru, na kterou budeme dlouho vzpomínat. Program nabídl širokou paletu hudebních žánrů a řadu atrakcí. Konec oslav se protáhl do pozdních nočních hodin.

Nosálov 10.8.2024 oslaví 700 let od první písemné zmínky.

V roce 1324 daroval Přísnobor z Lobče spolu se svým bratrem zboží v Lobči, Doubravicích, Nosálově, Řepínci a Žebicích Jindřichovi z Mutěnic. Český král Jan Lucemburský 23.3.1324 propustil tyto statky Jindřicha z Mutěnic z manské povinnosti k hradu Bezdězi. Po založení hradu Bezděz v roce 1264 bylo nutno vystavět v jeho okolí města Bezděz, Doksy a také vesnice s manskými statky vázanými povinnostmi k hradu Bezděz. Předpokládám, že tedy historie Nosálova začala někdy ke konci třináctého století. Historie Nosálova byla po staletí svázána s hradem Bezděz a poté, spolu s ním, pod panství Doksy.

Podzimní Bezděz z Vrátenské hory. Říjen 2021.

Hrob pátera Václava Frosta.

V srpnu 2021 jsme nalezli za pomoci infocentra Olšanských hřbitovů hrob pátera Václava Frosta. Hrob je v části V, 21, 153 – 154. Olšanské hřbitovy 1. Hrob je zarostlý břečťanem a šípkem a je zjevné , že ho nikdo neudržuje.

Václav Frost pedagog

Jean d´Antin.

erb Jeana d’Antina od Albrechta z Valdštejna z roku 1627

[Ukázat prezentaci]

Obec Nosálov měla francouzského usedlíka. Jmenoval se Jean Tine ( Žán Tyn). Ale správně se jmenoval Jean d´Antin.

V listinách a matričních záznamech je příjmení uváděno zkomoleně Gantin, Ssantin, Schantyn, Šantyn, dokonce i jako Deschene a v některých zápisech si nevěděli s příjmením rady vůbec a tak napsali jen Johan Francouz, či Francouzův syn atp.První zmínka o této osobě je v listině Albrechta z Valdštejna – z února roku 1627,kde je uveden jako Johan Gantin.

Měl tři velké statky , v Nosálově, Vísce a Korcích. Statek v Nosálově, tam kde je nyní čp. 49 a pod tímto číslem byl koloniální obchod němce Klimta – odsunutého v roce 1945 do Německa. Tento statek měl přes 250 korců a byl později rozdělen. Po rozdělení se říkalo „dolní Šantyn „ a „ horní Šantyn „. Šavle francouzkého kapitána z třicetileté války byla vždy pečlivě uschována, stejně jako jeho sedlo. Na šavli byl francouzský nápis. Později byla uschována u paní Manderové v Kruhu. V roce 1947 darována obci a uložena v Nosálovské škole
Prvním doloženým majitelem selské usedlosti čp. 49 v pozemkových knihách je Adam Schantin, který ji zakoupil v roce 1719 od svého otce Hanse Schantina za cenu 400 kop grošů. Závdavek byl stanoven na 20 kop grošů a roční vejrunek 8 kop grošů. Podle okulární vizitace tereziánského katastru z roku 1718 patřilo k usedlosti Hanse Schantina 66 výsevkových korců orné půdy, to bylo nejvíce ve vsi. Adam Schantin pravidelnými vejrunkovými splátkami doplatil svůj grunt v roce 1758 a v roce 1764 ho postoupil svému stejnojmenému synovi. Usedlost byla tehdy oceněna na 500 kop grošů, závdavek 50 kop a vejrunek 10 kop grošů. Adam Schantin mladší rozdělil usedlost na dva díly, hospodářství čp. 36 synovi Václavovi Schantinovi a usedlost čp. 49 synovi Josefovi Schantinovi. Statek čp. 49 byl tenkrát oceněn na 335 zlatých rýnských. Oba statky držely rodiny Schantinů nejméně do pořízení stabilního katastru v roce 1842. V roce 1654, podle berní ruly, na této selské usedlosti hospodařil Jakub Kyndtner a patřilo mu tehdy 26 korců orných rolí.

Jean d´Antin pocházel z obce Antin [anten]. Antin je francouzská obec ležící v departmentu Hautes – Pyrénées v regionu Okcitánie.

Starobylé baronství v Antinu, s nejstaršími písemnými zmínkami z roku 1110 existovalo jako součást bigorrského hrabství v rámci gaskoňského vévodství. Potomek původních majitelů odešel do armády vévody Valdštejna a usadil se v Nosálově na Mělnicku. V roce 1615 bylo baronství povýšeno na marquisat a získal jej rod Pardaillan de Gondrin. V roce 1711 bylo panství rozšířeno a povýšeno na vévodství s titulem pair.

Antin informace Wikipedia.

Pohled na kostel svatého Martina v Antinu. Wikipedia.