Obec Nosálov leží na jihovýchodním úpatí Vrátenské hory, šest kilometrů severně od Mšena v Mělnickém okrese. Součástí Nosálova jsou ještě osady Libovice a Příbohy.

Tu v dobách staroslovanských rozkládal se pohraniční hvozd dvou plemen českých, Lemúzův k půlnoci a Pšovanů k poledni. Stezka obchodní běžící od Vartmberka ke Mšenu, poblíže Bezdězů spojovala obě krajiny, kdesi pod horou byla snad brána či vrata zemská, střežená Chody.

700 let Nosálova – oslava, na kterou se nezapomene!  

Minulou sobotu jsme společně oslavili 700. výročí od první písemné zmínky o naší obci. Krásné počasí, pestrý program a výborné občerstvení vytvořily atmosféru, na kterou budeme dlouho vzpomínat. Program nabídl širokou paletu hudebních žánrů a řadu atrakcí. Konec oslav se protáhl do pozdních nočních hodin.  

 

 

                                                              

Nosálov 10.8.2024 oslaví 700 let od první písemné zmínky.

V roce 1324 daroval Přísnobor z Lobče spolu se svým bratrem zboží v Lobči, Doubravicích, Nosálově, Řepínci a Žebicích Jindřichovi z Mutěnic. Český král Jan Lucemburský 23.3.1324 propustil tyto statky Jindřicha z Mutěnic z manské povinnosti k hradu Bezdězi. Po založení hradu Bezděz v roce 1264 bylo nutno vystavět v jeho okolí města Bezděz, Doksy a také vesnice s manskými statky vázanými povinnostmi k hradu Bezděz. Předpokládám, že tedy historie Nosálova začala někdy ke konci třináctého století. Historie Nosálova byla po staletí svázána s hradem Bezděz a poté, spolu s ním, pod panství Doksy.

 

Podzimní Bezděz z Vrátenské hory. Říjen 2021.

 
                                                                                                                                                                                                        Hrob pátera Václava Frosta.

V srpnu 2021 jsme nalezli za pomoci infocentra Olšanských hřbitovů hrob pátera Václava Frosta. Hrob je v části V, 21, 153 – 154. Olšanské hřbitovy 1. Hrob je zarostlý břečťanem a šípkem a je zjevné , že ho nikdo neudržuje. 

Hrob pátera Václava Frosta
Hrob pátera Václava Frosta

 

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                    Jean d´Antin.
Obec Nosálov měla francouzského usedlíka. Jmenoval se Jean Tine ( Žán Tyn). Ale správně se jmenoval Jean d´Antin.

 

 V listinách a matričních záznamech je příjmení uváděno zkomoleně Gantin, Ssantin, Schantyn, Šantyn, dokonce i jako Deschene a v některých zápisech si nevěděli s příjmením rady vůbec a tak napsali jen Johan Francouz, či Francouzův syn atp.První zmínka o této osobě je v listině Albrechta z Valdštejna – z února roku 1627,kde je uveden jako Johan Gantin.

        Měl tři velké statky , v Nosálově, Vísce a Korcích. Statek v Nosálově, tam kde je nyní čp. 49 a pod tímto číslem byl koloniální obchod němce Klimta – odsunutého v roce 1945 do Německa. Tento statek měl přes 250 korců a byl později rozdělen. Po rozdělení se říkalo „dolní Šantyn „ a „ horní Šantyn „. Šavle francouzkého kapitána  z třicetileté války byla vždy pečlivě uschována, stejně jako jeho sedlo. Na šavli byl francouzský nápis. Později byla uschována u paní Manderové v Kruhu. V roce 1947 darována obci a uložena v  Nosálovské  škole
Prvním doloženým majitelem selské usedlosti čp. 49 v pozemkových knihách  je Adam Schantin, který ji zakoupil v roce 1719 od svého otce Hanse Schantina za cenu 400 kop grošů. Závdavek byl stanoven na 20 kop grošů a roční vejrunek 8 kop grošů. Podle okulární vizitace tereziánského katastru z roku 1718 patřilo k usedlosti Hanse Schantina 66 výsevkových korců orné půdy, to bylo nejvíce ve vsi. Adam Schantin  pravidelnými vejrunkovými splátkami doplatil svůj grunt v roce 1758 a v roce 1764 ho postoupil svému stejnojmenému synovi. Usedlost byla tehdy oceněna  na 500 kop grošů, závdavek 50 kop a vejrunek 10 kop grošů. Adam Schantin mladší rozdělil usedlost na dva díly, hospodářství čp. 36 synovi Václavovi Schantinovi a usedlost čp. 49  synovi Josefovi Schantinovi. Statek čp. 49 byl tenkrát oceněn na 335 zlatých rýnských. Oba statky  držely rodiny Schantinů nejméně do pořízení stabilního katastru  v roce 1842. V roce 1654, podle berní ruly, na této selské usedlosti hospodařil Jakub Kyndtner a patřilo mu tehdy 26 korců orných rolí.

Jean d´Antin pocházel z obce Antin [anten]. Antin je francouzská obec ležící v departmentu Hautes – Pyrénées v regionu Okcitánie.

Starobylé baronství v Antinu, s nejstaršími písemnými zmínkami z roku 1110 existovalo jako součást bigorrského hrabství v rámci gaskoňského vévodství. Potomek původních majitelů odešel do armády vévody Valdštejna a usadil se v Nosálově na Mělnicku. V roce 1615 bylo baronství povýšeno na marquisat a získal jej rod Pardaillan de Gondrin. V roce 1711 bylo panství rozšířeno a povýšeno na vévodství s titulem pair.

Antin informace Wikipedia.

Pohled na kostel svatého Martina v Antinu. Wikipedia.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Antin

 

 Památková rezervace lidové architektury.

 

03_nosalov-cp.3.jpg.jpg

 

  207. výročí narození Pátera Václava Frosta, pedagoga pro hluchoněmé.

Narodil se 4. února 1814 v Nosálově.

frost_vaclav_muzeum_v_bele_pod_bezdezem.jpg

Mše svatá a odhalení pamětního kamene  pátera Václava Frosta v roce 2014.

 

Stará Škola v Libovici 1780 – 1886

Psal se rok 1780. Husté mraky halily vrchol Vrátenské hory. Někdy hraniční čáry dvou českých kmenů. Děti ve vesničce Libovici přilepené na úbočí této hory neměly z toho velkou radost. Znamenalo to pro ně, že si sednou do světnice některého souseda a trápit se s učením. Třebaže bylo jen jednoduché, jednalo se o psaním, čtení a počty, nebylo tak zábavné jako běhat venku ve volné přírodě po úbočích hory anebo pomáhat rodičům při práci.

Stará škola je vpravo nahoře,od roku 1886 zde byl zřízen hostinec.
Stará škola je vpravo nahoře,od roku 1886 zde byl zřízen hostinec.Vpravo dole je nová škola.Pohlednice z roku 1910.

 

Z historie nové školy v Libovici dokončené roku 1886

I přes uplynulá staletí zůstal přirozený spád obce Libovice do města Mšena s nejkratším komunikační spojením do místa obchodu a řemesel. Rozvážní občané libovičtí i moudří občané mšenští měli tak často co spolu dělat a během 600ti letého trvání města Mšena se jistě jednalo o styky dobré i špatné. Částí těchto styků je i historie o postavení nové -již moderní školy v Libovici.

 

Krajinou domova II 

Labyrinty srdce Čech

Kokořínsko – Máchův kraj, Český ráj Dokument ČT 2

 

Strážní hrad Kamenec

Od hlavního temene hory k jihu zdvihá se nižší protáhlý pahor,oddělený širým průhybem.Přihlédne-li blíže pozorný zrak,shledá příkop,udělaný rukama lidskýma,a za ním dvojí val,obíhající dokola mandlovitého výsadku.K západu trčí nejvyšší okrouhlý vrchol,dnes porostlý houštím a pod ním násep sbíhá se v ostrý úhel.sem tam i kamení se provalilo.Snad hradiště toto je pozůstatkem starého hradu Vrátna,vzpomenutého jen jednou roku 1139,aniž se vědělo,kde jeho polohu hledati.

 

 

Karel Liebscher 1851 – 1906 Hora Vrátenská

 

Větrný mlýn na Horce

Stával na Horce ( 384 m ) nad silnicí z Nosálova do Lobče. Byl snad nejstarší ze všech větráků v Podbezdězí.

 

Spálený Mlýn

V knize Petrovský od Karla Sellnera je na straně 75  toto o Spáleném mlýně:

Staří pamětníci v Březovicích vyprávěli že tento mlýn byl v Žákově dole postaven v době slavného panování císaře Karla, jenž často zajížděl na královský hrad Bezděz, aby tam odpočíval od vladařských starostí. Císař a král povolil tento mlýn postavit a udělit mu privilegium svobodného mlýna jako odměnu svému služebníku, který mu zachránil život. Ten služebník, jménem Ješek dostal také uprázdněnou svobodnou rychtu v Březovicích a byl prý praotcem Vítkova rodu.

 

Suchý mlýn

http://Suchý mlýn Severovýchodně od Nosálova, poblíž Strenického potoka, je důl, zvaný Suchý mlýn (Trockene Mühle ). Z Nosálova se do něj chodilo starou mlýnskou cestou, která vedla roklí Čihadly. Místy je cesta vysekána ve skále ve které jsou ještě patrné rýhy od železných obručí kol. V roce 1873 zde ještě stálo 6 domů. Mlýn byl zničen vodou. Dnes je tam několik bývalých sklepů tesaných ve skále. Za údolím Suchého mlýna vede vpravo do kopce směrem k Žákovským polím lesní cesta. Nahoře, na rovině jsou zbytky bývalé hájenky a přes cestu pod skálou jsou sklepy. 

obrázek Suchého mlýna, který je obsažen v Boleslavanu, ročník II na straně 76 v článku Karla Sellnera – Strenický potok. (1927-1928)

 

 

 

 

 

Kaplička na návsi v lednu 2017

 

                                                     

 

 

Dokument Čt2 5.7.2011

Za současným životem v někdejších česko-německých obcích se vypravíme do malebného Nosálova.

02

 

Pohlednice 1932

3.8.2016    Přidány Staré fotografie z Libovic.

Kamenolom na Vrátenské hoře

Fotografie z Nosálova

Vymlat
Neznámá fotografie – výmlat

                                       

Budeme vděčni za příspěvky a staré fotografie z Nosálova a okolí, které můžete zasílat na email:   hosmi@tiscali.cz

Komentáře jsou uzavřeny.