Vrátenská hora
Vrch náleží do celku Ralská pahorkatina, do podcelku Dokeská pahorkatina, do okrsku Polomené hory, do podokrsku Housecká vrchovina a do Libovické části.
Dosahuje výšky 508 m. Vznikla v třetihorách sopečnou činností jako nevulkanické těleso tvořené horninou trachyt, který se postupně vypreparoval z obalu druhohorních pískovců. Leží v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Je řazena do podhorského pásma.
Vyskytují se tu některé horské rostliny. Je tu sedmdesát druhů významných rostlin.
Např.:
– všechny chráněné !!!
V našich lesích žil ještě koncem devatenáctého století tetřev.
Rozhledna
První rozhledna na Vrátenské hoře stála o stopadesát metrů níže než současná rozhledna.Byla to bývalá hasičská věž mšenských hasičů. Přivezli ji koňským povozem do Libovic kde byla rozebrána a na ramenou vynesena nahoru. K dvanáctimetrové, dvoupatrové rozhledně bylo přidáno schodiště a ochranná stříška. Staral se o ni hajný. Po několika letech byla předána Klubu českých turistů. Při velké vichřici v roce 1903 spadla.
Obnovena byla Sdružením obcí Kokořínska ve spolupráci s firmami Eurotel a Radiomobil. Je to 42 metrová ocelová věž s trojůhelníkovým půdorysem a šestiúhelníkovou vyhlídkovou plošinou. K vyhlídkovému ochozu ve výši 25 metrů vede 127 schodů. Slavnostní položení základního kamene bylo 6.7.1999 a otevřena byla 28.10.1999. Roku 2002 byla vyhlášena nejkrásnější rozhlednou ČR. Pohled z rozhledny po okolní krajině je za dobré viditelnosti úchvatný.
Zemědělství
V minulosti byl hojně pěstován chmel, který přinášel značné příjmy, protože se mu zde neobvykle dařilo. Pěstoval se takzvaný zeleňák, podle něj se celé dubsko nazývalo „Zelená země“ ( Grünland ). Zdejší chmel se vyvážel do Slezska, Polska, Uher a Itálie. Ceny chmele byly cestou k dobrým výdělkům. Ve značném rozsahu se v 19. století užívá nově vynalezená drátěná konstrukce, místo dřívějších chmelnic tyčkových. Chmelem se osazovala každá volná výměra půdy, zahrady, stráně a pod. Jen v Nosálově bylo ještě v roce 1842 ( dle údajů stabilního katastru ) asi 95 menších chmelnic. Jako meziplodiny se pěstovaly krmná řepa, zelí a jiné, z jejich výnosu se zaplatily daně i práce navíc.Dařilo se tu i žitu, ovsu, ječmenu, bramborám, pšenici, řepce i zelí. Pěstovaly se i třešně, hlavně odrůd Johannis kirsche a srdcovky, také hojně višně a ořechy. Na domech se pěstovalo víno, ale jen zřídka dosahovalo zralosti.
V roce 1848 byl vydán patent o zrušení poddanství a roboty za náhradu. Uživatelé půdy se stali jejími vlastníky, byla zrušena feudální vrchnostenská práva. Od roku 1866 je dovoleno dělit i velmi malé grunty ( statky menší než 40 měřic, to je 7,62 ha ), tím vzrůstá počet velmi chudých hospodářů.
