Selnerovo hradiště
Na konci Žákova (pole), již mimo katastr obce je dlouhá a úzká ostružna mezi Strenickým potokem a Žákovou roklí (Studenou roklí), jmenuje se Nosálovská špička. Toto hradiště objevili K. Sellner a Ed. Štorch. Lidové názvy byly “ Na Kamenici“ a „Švédské šance“.
Datování je nejisté, ranný až vrcholný středověk. Ostružna je přepažena dvěma příčnými valy, takto vymezená plocha dosahuje délky 265 metrů a největší šířky 75 metrů, plocha 0,60 ha. Je dvoudílná, před vnitřním jádrem se nachází předhradí. Vnitří jádro dlouhé40 metrů je chráněno vnitřním valem asi 0,5 metrů vysokým a přepažujícím ostružnu v místě širokém pouhých 20 metrů. Je doplněn příkopem 3 – 4 metrů širokým a 1 metr hlubokým. Vnější val je mnohem mohutnější, chráněný vnitřním valem 2 metry vysokým a 9 metry širokým, dlouhý je necelých 80 m a je na dvou místech přerušen. Přerušení uprostřed patrně pochází po bráně doplněné padacím mostem, jižnější přerušení s náspem přes příkop je patrně mladší vstup. Na hradišti nejsou výrazné stopy po zástavbě, lze předpokládat že zdejší stavby byly dřevěné.
Z hradu pocházel starší náhodný nález železné sekyrky z konce doby hradištní a údajně zlomek keramiky z 15. století.
V muzeu v Mladé Boleslavi byla uložena keramika ze 13. a 14. století Podle místní tradice polohu využilo za třicetileté války švédské vojsko.
V literatuře se ještě uvažuje o třetím valu, zhruba na hranici lesa. Na leteckých fotografiích zřetelné příznaky dvou příkopů ve vzdálenosti 80 resp. 210 metrů od hranice lesa. Opevněná plocha by pak přesáhla 2 ha. Je to tzv. Selnerovo hradiště.
