Řepínec
Mezi Nosálovem a Bezdědicemi stála dnes zaniklá ves Řepínec, byla sídlem vladickým. Roku 1324 patřila k Lobči, roku 1388 seděl tu Hrdoň z Řepínce a roku 1411 Petr ze Mšena. Po válkách husitských se již nepřipomíná.
Předpokládám, že vesnice byla zničena v létě roku 1426. Tehdy husité porazili třetí protičeskou křížovou výpravu v bitvě u Ústí nad Labem. Husitské vojsko vojevůdce Jana Roháče z Dubé táhlo přes Českolipsko a 19. května 1426 dobylo město Českou Lípu a o několik dní později Bělou pod Bezdězem. Jenom Bezděz v rukou katolického Jana z Michalovic vzdoroval husitům. Proto husité vypálili alespoň okolí hradu. Podobně v té době byly zničeny i jiné malé osady jako Hákov, Myšlín a Záboří v okolí Doks a již nikdy nebyly obnoveny. Poloha této obce není známa, ale předpokládám, že na ni ukazuje ještě v dnešní době užívaný místní název polí obklopených lesem – Repín (pravděpodobně v jeho severovýchodní části), případně enkláva bezlesí severně od historické části Nosálova ( p.č. 723 ).
Řepínec, n. ves v okolí Mšena
1324 ( k Lobči) Hersepeynicz, RB. III, 376
1388 in hered. Hrdonis clientisde Nossalow alias Rzepinecz, LEr. XII, 28
1411 villam Rzepinecz et Mssen, t. VIII, 120
jméno Řepínec = menší Řepín.
