Dvacáté století
Začátkem června 1910 zuřily neobvykle silné bouřky. Dne 3. června udeřil ve vsi několikrát blesk, zabil v čp. 30 dva voly a jeden blesk se zneškodněn svezl po školním hromosvodu. 14 . června zapálil blesk v čp. 43, ze kterého zůstalo stát jenom přízemí.
Sčítání lidu 31. prosince 1910, sčítání provedl ředitel zdejší školy pan Josef Stohr. V obci bylo 245 obyvatel, ze kterých se jedna třetina, s výjimkou několika poláků zaměstnaných na velkostatku, hlásila k české řeči, zbytek byl úředně zaregistrován jako němci.
Velký požár
Dne 6. srpna 1911 k večeru uhodil blesk do kůlny Georga Schantina, vedle školy v Nosálově a kůlnu zapálil. Brzy hořelo pět usedlostí – Schantin, Wolf, Meistner, Polivka a Schlapak, kůlna hospodského Ulmana a jedna velká stodola, protože silný vítr roznášel žhavé jiskry východním směrem. Panující sucho rozšíření ohně ještě podpořilo. Oheň se přenesl i na severní stranu vesnice. Shořelo skoro všechno i prasata, kozy, psi a drůbež. Sedlák Wolf a jedna dcera sedláka Meistnera utrpěli lehké popáleniny. Škody byly vyčísleny na 62.350 K, pojišťovna byla ochotna uhradit jen 25.690K.
Světová válka
10. října 1917 byl sundán a odevzdán pro válečné účely vesnický zvoneček (am Spritzenhause). Zvonek vážil 45 kg a po obvodu měřil 134 cm. Měl nápis „Pro kostel v Nosálově ulit 1868, přelit Ernstem Diepoldem v Praze v roce 1911“. Na druhé straně byla panenka Maria s Ježíškem v náručí a lilií v ruce. Horní část zvonku zdobilo 6 korunových obloučků.
Občané Nosálova padlí v 1. světové válce.
Josef Pelant (nar. 24.9.1872) z čp. 40 ; Rudolf Scharf (nar.6.10.1897) z čp. 50 ; Wenzel Wisner (24.4.1887) ; Wenzel Wolf (18.5.1881) z čp. 37.
Z Nosálova pocházel i legionář František Forman (nar. 25.3.1886), sloužil v 76 pěším pluku Rakousko Uherské armády, od 19.7.1917 v Legii u 23. pěšího pluku v Rusku, později až do 1.8.1919 u téhož pluku ve Franci.
