Sněm království Českého 1883-1889,6 zasedání,18 schůze,3.1.1889.
Čtvrtek 3. ledna 1889
Es scheint mir, dass auch von Seite der Bureaucratie keine Hindernisse in den Weg gelegt werden können, denn gerade alle Ämter, die autonomen wie die staatlichen, haben unendlich zu leiden unter der Masse von Schrei-
bereien, Erhebungen und endlosen Untersuchungen, die der gegenwärtige Zustand mit sich bringt.
Ich erlaube mir da nur aus Eines hinzudeuten.
Ich wurde im vorigen Monate als Zeuge verhört in einer Angelegenheit, die sich feit dem Jahre 1850 hinschleppt und wo der Stiefgroßvater einer Familie einen Heimathschein bekommen hat. Nun wird seit 38 Jahren hin und hergeschrieben und die Familie hat gar keine Heimat. Welche Folgen das in humanitären, in Schul- und anderen Angelegenheiten hat, ist Jedem wohl bekannt, der irgendwie mit der politischen Vetwaltung des Landes zu thun hatte.
Es hat aber auch bedenkliche sociale Folgen:
Leute, die keine Heimath haben, die, ich mochte sagen, fortwährend in Schwebe gehalten und auf eine Regelung der Heimathrechtsverhältnisse vertröstet werden können, sich unmöglich eines schmerzlichen, wenn nicht bitteren Gefühles erwehren.
Das sind Tausende in Böhmen und, wie die Statistik lehrt, viele Tausende in Oesterreich und ihre Zahl nimmt immer zu.
In einer kleinen Gemeinde bei Brandeis wurde im Jahre 1850 eine Familie aufgenommen, deren Heimathszuständigkeit nicht ganz bombenfest ist. Heute sind es 320 Mitglieder der Familie und so wächst es lavinenartig. Ich erlaube mir nun wirklich die ernst gemeinte Bitte als Anhänger der Regierung, diesen Gegenstand vor allen anderen in Erwägung zu ziehen und dies schon auch darum, weil er eine sociale Frage behandelt und in unseren Tagen nach dem Ausspruche des großen conservativen Staatsmannes Bismarck vor Allem es sociale Fragen sind, die die Gegenwart rühren und berühren.
Přecházím nyní k druhé částce svého návrhu, totiž k opravě zákona chudinského a tu musím především si dovolit, jako vždy mluvím pro sebe, odporovati tomu, co by se mně mohlo snad namítati, že druhá částka odporuje první, že dokud nemáme zákona říšského o domovském právu, nemůžeme dělati nový zákon chudinský a to, pánové, nebylo by tak pravda v tom smyslu, jak by se povídalo; neboť jisto jest, že jisté věci se nedají opraviti.
Avšak jest velmi mnoho pilných a naléhavých oprav v našem chudinství, které musíme a můžeme vykonati i při nynějším domovském právu.
Já si dovoluji tady poukázati jenom krátce k tomu, že chudiňství naše dle výkazu, který nám byl za rok 1885 předložen – výkazy z roku 1887 bohužel ještě nemáme – zaujímá věru jeden stupeň ale jeden z těch menších stupňů při vydajích naších obci, a že by se tomu měla věnovati větší péče.
Nebudu tady dlouhými čísly nuditi obecenstvo, stačí, když ku př. uvedu, že je dnes 12 okresů, v kterých suma všech vydáni pro chudinství nedělá ani 1000 zl. Stačí, když povím, že sice výdaje po chudinství ve všech obcích království Českého obnášejí 1, 400. 000 zl., ale že více než čtvrtina z toho vypadá na obec pražskou, a že jsou okresy, kde všecky obce dohromady vydají jen 400 až 500 zlatých. Jak jest to možné ? Poněvadž dávají 1 1/2 až 2 krejcary na den, a pak je posýlají na žebrotu. Ku př. uvedu okres Bezdružický (Weseritz), kde r. 1883 vydaly všecky obce dohromady pro všechny chudé 286 zlatých. Jest to možné, aby potom chudina vyšla, aby byla živa ?
Ne ! Tato chudina tlačí se do měst a města ta nebo soukromí jednotlivci musejí nahraditi, co pochybeno hned při nynější správě.
Za druhé, co ještě více tíží, jest zbytečně velká režie našich nynějších chudinských ústavů. My máme 7000 správ chudinských ústavů mimo Prahu a 1, 000. 000 zl. co se vydává, připadá na těch 7000 ústavů. Rovněž značný jest režijní příspěvek na tolik ústavů. Pánové! Již to, co se ztrácí při těchto 7000 ústavech na hotovosti, je ohromná suma, která dle mého přesvědčeni a náhledu by nemusela býti. Měli jsme dříve jenom 1000 správ chudinských a vedlo by se snad lépe, kdyby se to koncentrovalo, aspoň ty kasy u okresního výboru. To by bylo bez újmy všech práv při udílení podpor se strany obcí. To by ale bylo ze druhé strany důležité také pro to, poněvadž by pak ztrácelo se risiko ohromné, defraudační. Statistika nás učí, že čím více kas, tím více defraudací, a čím méně kas, tím méně defraudací. (Veselosť. )
To jest tak jako posavade, bez toho se neobejdeme, ale může se ztenčiti tato ztráta a tato ztráta jest tím bolestnější, poněvadž se týče chudiny, a poněvadž se dle nynějšího způsobu může velmi dlouho a beztrestně konati.
Dovolte mi, abych teď z vlastní zkušenosti, co okresní starosta pověděl, co se mi stalo v obci S., kde jsem revidoval chudinskou pokladnu a nedostatek obnášel 230 zl. Tázal jsem se starosty, který řekl, že podělil tím 3 osoby. Když jsem se ptal, jak se jmenuji, řekl, ty již zemřely a jmenoval toho a toho, a byl jsem odbyt.
A není tomu dávno, že jsem z obce M. dostal soudní výměr, že tam správa chudinská po 12 let neupomínala úroky vtěleného kapitálu chudinského, a že ty úroky propadly. Takově věci jsou možné a bohužel, že v nejbližším okolí pražském, v Unhošti, v Zbraslavi, v Karlině se děly defraudaoe po mnohá léta. To uvádím na doklad, že jest třeba zostřené kontroly ve prospěch samého lidu. A taktéž by se mohla pánové studovati otázka, jestli by nebylo spíše zapotřebí nynější podporu domácí změniti v podporu společnou.
Pánové ! Já dovolím si následovně udělati nyní krátkou exkursi. Jděme do osmnáctého století, kde všechny starší ústavy chudinské následkem nedostatku podpory byly jaksi v úpadku a zrušily se jak u nás, tak i jinde, zejména v Belgii ty krásné, staré ústavy, avšak ne ve prospěch chudinstva. Chudina, která má ještě rodinu, může v rodině zůstati s podporou chudých, ten který nemá rodinu, patří do veřejných ústavů a tu odporučil bych francouzské ústavy, kde jsou hôpitaux de vieillesse a depôts de mendicité“ dům pro žebráky. Něco takového mělo by se též studovati se strany zemského výboru, ale nechci mu v tom ohledu ukládati blíže nic, poněvadž myslím, že má sám mnoho zkušenosti a on také ohlédne se do ciziny a prohlédne, jak jsou tam ústavy zřízeny. Zejména v Sasku jest vzor nejlepší statistiky chudinské, kterou známe v Německu, kde je ten nejvelkolepější materiál, který máme, půl druhého millionu chudých podporuje se vydáním v poslední době 92 milliony marků, z čehož vidíte, že podpora chudinská- a ta je v Německu na dobrém stupni – nemusí býti tak ohromně drahá, nebo vypadá tu na každou osobu průměrně 60 marek ročně. Já bych odporučil zejména studium chudinstva hollandského a francouzského. Dovoluji si upozorniti, že zejména město Paříž, jehož obecni správa nemá pověsť reakcionářskou, dnes vydává 13 millionů na ústavy chu-
dinské a jiných 9 millionů franků na domácí podpora.
A právě ze zkušeností takto nabytých bych varoval před vzorem anglickým, poněvadž se mi tyto v nynějším vývoji nezdají býti praktickými, avšak to již myslím, pánové, že bude rovněž péčí zemského výboru a snad znalců, které si přibere a zejména statistického studia bude potřebí, pánové, k této opravě.
Bude Vám to, pánové, jasné, pohlédnete-li na kteroukoliv z našich ulic, pohlédnete-li na mrznoucí stařeny a děti, pohlédnete-li na chudinu, která zejména večer se houfně stěhuje a nemá noclehu a pohlédnete-li konečně na zbědovaný stav velké části našeho dělnictva. Nepopírám, že v jistém oboru se stala jakási oprava, co se týče fabričného dělnictva, zákonem o zaopatřování dělnictva a o kassách, ale zrovna největší čásť dělnictva, totiž dělnictva hospodářského, nemohla se jich súčastniti a právě tato částka jest ta nejchudší. Odporučoval bych tedy, pánové, svůj návrh, aby bylo uloženo zemskému výboru pečovati o zvelebení chudinství v Čechách, pokud jest možná Vím, že bude to a musí to o něco více státi, avšak těch vydání, myslím, že se žádný nebojí, kdo má kus srdce v těle; nebude při tom velké slávy, nebude při tom zisku, bude vám děkovati jen ten lid a bude vám děkovati jen ten, který řekl: „Cokoliv jste učinili pro nejchudšího z mých bližních, učinili jste pro mne. “ Z toho stanoviska Vám, pánové, odporučuji svůj návrh. (Výborně!)
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu ?
Verlangt Jemand das Wort in formaler Beziehung?
Pan navrhovatel navrhuje, aby návrh jeho byl přikázán komisi pro okresní a obecní záležitosti.
Der Herr Antragsteller stellt in formaler Beziehung den Antrag, seinen Antrag an die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zu verweisen.
Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem zustimmen, die Hand zu erheben. Es ist angenommen.
Jest přijato.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti osad Nové Vsi a Horní Nové Vsi za vyloučení z obcí Brlohu a Janova Údolí a spojení v jedinou obec samostatnou.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zmeite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und GemeindeAngelegenheiten über das Gesuch der Ortschaften Neudorf und Oberneudorf um Ausscheidung aus den Gemeinden Verlau und Johannesthal und um Bereinigung zu einer selbständigen Gemeinde.
Zpravodajem jest pan poslanec dr. Svatek.
Dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Svatek: Slavný sněme ! Předmět, o kterém mám čest referovati, nacházel se před dvěma lety na denním pořádku tohoto slavn. sněmu. Doba dvou let ovšem jest dosti dlouhá, aby mnohé věci, které uvedeny byly ve prospěch žádosti osad, které žádají za vyloučení z dřívějších obcí, byly na paměť uvedeny. Dovolím si tudíž rekapitulovati krátce některé důležitější stránky žádosti této.
Když roku 1849 organisovány byly obce v království českém, byla obec Horní Nová Ves čistě česká připojena k obci Janovu Údolí, čistě německé. Z toho ovšem musily povstávati mnohé nesnáze a nehody, poněvadž členové z obce, české v zastupitelstvu obecním obce Údolí Janova jazyka německého znalí nebyli a tudíž nerozuměli všemu, co výboru obecnímu se přednášelo. R. 1880 podala osada Horní Nová Ves a Nová Ves žádost ke slavnému sněmu, aby obě osady tyto z dosavadního svazku obcí, se kterými spojeny byly, byly vyloučeny, a aby byly spojeny v jedinou osadu pod názvem,, Nová Ves a Horní Nová Ves. “
Horní Nová Ves zejména uváděla, že jest příliš vzdálena od obce Údolí Janova, že cesty jsou neschůdné, a zejména v zimě nepřístupné; hlavní však váhu kladla Horní Nová Ves na to, že členové, kteří vysýláni jsou do zastupitelstva obecního do Údolí Janova, jazyka německého schopni nejsou a že tedy ani nerozumějí často, oč se jedná a že třeba jest, aby v ohledu tom se stala náprava.
Zemský výbor konal o žádosti této po více let důkladné šetření a archiv katastrálních map, jakož i zemské finanční ředitelství vyslovily se, že rozloučeni toto a spojení osad o to žádajících jest možné a že se provésti dá, Že však s tím spojeny jsou značné výlohy, které by ovšem musil erar nésti, poněvadž v tu dobu se osady nevyslovily, Že by ochotny byly výlohy tyto ze svého nésti. Výbor zemský po dlouhém šetření podal zprávu dne 16. března r. 1886, ve kteréž navrhoval, aby žádosti osad těchto bylo vyhověno.
Komise pro okresní a obecní záležitosti usnesla se po důkladném vyšetření jednomyslně, aby žádosti osad obou bylo vyhověno a osady tyto spojeny byly v jedinou samostatnou obec
Usnešení sněmu nedošlo však nejvyšší sankce a sice z důvodu toho, že tomu na závadu jsou finanční ohledy a ohledy soudnictví a že by bylo zapotřebí nevyhnutelně, aby se upravil nový katastr pro Novou Ves a zvláště, že by bylo nutno zakládati nové knihy pozemkové, což prý by bylo s velikým nákladem spojeno. Kromě toho se uvádí, že Nová Ves by musila dostati nový katastr a že v usnešení sněmu nebylo uvedeno podrobné ohraničeni katastrální obce této.
Zemský výbor sdělil rozhodnutí toto žadatelům ponechav jim na vůli, aby žádost svou příležitostně obnovili. Obě osady tyto žadaly již loňského roku dne 6. července opět za rozloučení obcí dosavadních a spojení v obec jednu samostatnou.
Zemský výbor vyžádal si na sl. místodržitelství, aby toto dalo konati nové šetření u soudů příslušných a uváděl zejména, že účelem rozloučení obou obcí jest, aby obvod obecní byl dle jazyka ohraničen, že k tomu má usnesení zemského sněmu ze dne 15. října 1884, ve kterém zemskému výboru bylo nařízeno, aby ve všech případech, kde toho obec aneb okres žádají, aby byly dle jazyka ohraničeny, všemožně bylo vyhovováno a poněvadž také sama vláda zástupcem svým v sezení komise pro okresní a obecní záležitosti vyslovila svou ochotu, že v podobných případech vždy bude hledět vyhověti. Než i tu nebylo vyhověno žádosti zemského výboru a sice z toho důvodu, že by nebylo vhodno, aby rozhodnutí císařské, které se stalo nedávno, bylo revokováno. Komise však
jest toho náhledu, že toho potřeba obyvatelstva osad těchto nevyhnutelně vyžaduje, aby se žádosti vyhovělo a má za to, že se může vyhověti zcela snadně, poněvadž se osady zavázaly, že všecky výlohy, které plynouti budou z vyloučení dosavadních obcí, ponesou ze svého a poněvadž zároveň archiv katastrálních map a zemské finanční ředitelství vyslovily se, že pod podmínkami jistými jest možno, aby se tyto obce vyloučily. Podmínky jsou, že osada Nová Ves dostane nový katastr s tou výhradou, že některé enklavy musí zůstati v staré obci Brlohu a že obě osady musí veškeré výlohy spojené jak s utvořením nového katastru, tak i se založením knih ze svého vésti. K tomu se obce zavázaly, tedy odpadne hlavní námitka, kterou vys. vláda činila, že totiž výlohy budou uhraženy z nákladů těch osad, které o to žádají.
Komise vzhledem k tomu a v souhlasu s výborem zemským činí návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti: Osada Nová Ves vylučuje se ze svazku s místní obcí Brlohem, osada Horní Nová Ves vylučuje se ze svazku s místní obcí Údolím Janovým, a spojují se obě tyto osady, Nová Ves a Horní Nová Ves, v jedinou samostatnou místní obec pod názvem Nová Ves a sice dle podmínek stanovených ve vyjádřeni c. k. archivu map katastrálních ze dne 1. ledna 1884 č. 11. 423 a v notě c. k. finančního zemského ředitelství ze dne 11. dubna 1884. č. 26. 021.
Landtagssecretär Höhm: Die Kommission beantragt:
Der hohe Landtag wolle beschließen: Die Ortschaft Nendors wird aus dem Verbande der Ortsgemeinde Berlan, die Ortschast Obernendorf aus dem Verbande der Ortsgemeinde Johannesthal ausgeschieden und werden diese beiden Ortschaften Neudorf und Oberneudorf zu einer selbständigen Ortsgemeinde unter dem Namen Neudorf, und zwar nach den in der Aeußerung des k. k. Katastralmappen-Archives vom 1. Jänner 1884 Nr. 11. 424 und in der Note der k. k. FinanzLandes-Direction vom 11. April 1884 Nr. 26. 021 festgesetzten Vedingungen vereinigt.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo ?
Verlangt Jemand das Wort ?
Nachdem dies nicht der Fall ist, erkläre ich den gedruckten Antrag der Kommission für angenommen.
Prohlašuji tištěný návrh komise za přijatý.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čteni zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní, jež týká se vyjednávání zemského výboru vedeného s c. k. vládon za tím účelem, aby stranám bylo dovoleno činiti sobě výpisky a opisy z operátů katastrálních.
Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die mit der k. k. Regierung gepflogenen Verhandlungen, dass den Parteien gestattet werde, aus den Katastraloperaten Auszüge und Abschristen anzufertigen.
Zpravodajem jest p. dr. Krofta, dávám jemu slovo.
Zpravodaj dr. Krofta: Slavný sněme ! Zpráva o věci, o které jest mi sl. sněmu referovati, nalézá se od delší doby v rukou ctěných pp. poslanců a pokládám tudiž za zbytečné o věci té šiře se prohlásiti a dovoluji si pouze se obmeziti na návrh, kterýž dovoluje si učiniti komise pro okresní a obecní záležitosti.
Návrh ten zní: Sl. sněme, račiž se usnésti takto: C. k. vláda se vyzývá, aby učinila opatření, by stranám dovoleno bylo činiti sobě poznámky z map katastrálních.
Der hohe Landtag wolle beschließen: Die k. k. Regierung wird aufgesordert, Vorkehrungen dahin zu treffen, dass den Parteien bewilligt werde, Anmerkungen aus den Katastralmappen zu machen.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort ?
Jelikož tomu tak není, prohlašuji tištěný návrh komise za přijatý.
Ich erkläre den gedruckten Antrag der Commission für angenommen.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinte Hühnerwasser.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce Kuřívody za zřízení okresního soudu v obci Kuřívody.
Zpravodajem jest p. poslanec Schindler, dávám jemu slovo.
Zpravodaj posl. Schindler: Sl. sněme ! Město Kuřívody podalo sl. sněmu již v r. 1873 spolu s některými obcemi okolními petici za zřízení okresního soudu se sídlem v Kuříchvodách, avšak sl. sněm usnesl se v XIV. schůzi ze dne 29. března 1876 na tom, přejíti k dennímu pořádku o petici této, jakož i o podobných peticích obcí Osečné a Vartenberka v okresu Mimoňském a obce Doks v okresu Dubském, kteréž obce rovněž domáhaly se toho, aby v nich byla zřízena sídla nových okresních soudů.
V r. 1886 obnovila obec Kuřívody svou petici a ježto petice ta v r. 1886 nebyla vyřízena, předložila ji znova v r. 1887.
Zemský výbor řídě se usnešením, jež sl. sněm učinil v XXIII. sezeni ze dne 25. ledna 1887 zavedl o této petici šetření příslušnými úřady.
Podle prohlášení ze dne 2. ledna 1886 k petici připojeného měl původně nový soudní okres zahrnovati obce: Kuřívody, Židlov, Vokna, Jablonec, Horní Krupou, Křídu a Proseč z okresu Mimoňského, pak obce Horní Rokytu, Dolní Rokytu, Novou Ves a Dolní Krupou z okresu Bělského, tedy celkem 11 obcí s 5344 obyvateli a 15. 536 zl. 90 kr. daní.
V průběhu vyjednávání upustilo však 5 obcí od své původní žádosti, prohlásivše usnesením svých obecních zastupitelstev, že chtějí setrvati ve svazku svého dosavadního okresního soudu. Jsou to obce Nová Ves v okresu Bělském a obce Vokna, Jablonec a Křída v okresu Mimoňském. Vyloučí-li se těchto 5 obcí, sestával by nový okres toliko ze 6 obcí s 10. 201 zl. 39 kr. daní a s 3299 obyvateli, z nichž bylo by 3212 s německou a 83 s českou řečí obcovací.
Petice uvádí, že město Kuří Vody posud postrádalo všeho obchodního spojení, že však zřízením okresního soudu povznesl by se obchod a průmysl v této obci. Kdyby se pak přidělily k novému
okresu ještě další obce, ku př. Osečná s okolím, Jezové, pak osady Vazačka a Hlinoviště, jež sice spojeny jsou s městem Bělou, avšak snadno by se mohly ustaviti jako obce samostatné, mohl by počet obyvatelstva vzrůsti až na 10. 000; také se zavazuje obec, že se postará na vlastní útraty o vhodné místnosti úřední.
Z úřadů, jež o této žádosti byly slyšeny, prohlašují se všechny mimo okresní zastupitelstvo v Mimoni proti zřízení okresního soudu v Kuříchvodách, okresní zastupitelstvo v Bělé vyslovuje se rozhodně proti petici, poukazujíc k tomu, že město Kuřívody položeno jsouc uprostřed rozsáhlých lesů, nehodí se za úřední sídlo okresního soudu, a to tím méně, ježto všechny obce mimo Jezové, Horní Krupou a Židlovjsou velice vzdáleny od Kuříchvod a nemají s nimi Žádného spojení. Obec Osečná, Nová Ves a Jezová nemohou býti připojeny k novému okresu, ježto takového připojeni sobě nepřeji, osady Vazačka a Hlinoviště však tvoří toliko části města, nemohou se tedy ustaviti jako samostatné obce a neprojevily také nikdy podobného přáni. Nový okres měl by tedy nepatrný počet obyvatelstva a mimo to není obec Kuřívody s to, aby dostála závazkům, jež podstoupiti chce pro případ zřízeni okresního soudu, aniž by se hmotně zničila.
Okresní zastupitelstvo v Mimoni nenamítá ničeho proti tomu, aby k novému soudnímu okresu byly přiděleny obce Židlov a Horní Krupá, avšak ohražuje se rozhodně proti přiděleni ostatních obcí z okresu Mimoňského, jež s tímto přidělením nesouhlasí.
C. k. okresní hejtmanství v Mnichově Hradišti a v České Lípě vyslovují se proti žádosti, poněvadž zřízení tohoto okresního soudu není přáním všeho obyvatelstva dotýčných obcí, poněvadž dále obcím těmto, kdyby přiděleny byly k novému okresnímu soudu, pokud se týče vzdálenosti, nikterak by se neprospělo, spíše uškodilo. C. k. vrchní soud zemský, hledě k tomu, že ze všech obcí, které mají býti přiděleny k novému okresnímu soudu v Kuřích Vodách, toliko Kuří Vody a 6 jiných obcí s úhrnným počtem obyvatelstva 3299, vyslovily se pro zřízení tohoto okresního soudu, hledě dále k tomu, že obec Kuří Vody neměla žádných závažných důvodů a konečně k tomu, že c. k. vrchní soud zemský již v r. 1875 prohlásil, že nemůže
přimlouvati se za podobnou žádost obce Kuří Vody, podává své dobré zdání v ten smysl, že nelze mu přimlouvati se za žádost tuto, aniž by považoval za nutné zaříditi prvé zbytečné a se ztrátou času spojené šetření.
Podle vyjádření c. k. zemského finančního ředitelství není zřízení okresního soudu v Kuřích Vodách nutné ani v zájmu všeho obyvatelstva, jehož se týče, ani v zájmu veřejné služby a úřad tento vyslovuje se již v zájmu šetření státních financí proti tomu, aby se po případě zřídil v Kuřích Vodách c. k. berní úřad.
Vzhledem dále i k tomu, že rovněž c. k. místodržitelství prohlašuje, že nemůže se za tuto petici přimlouvati,
konečně vzhledem k tomu, že vzhledem k vylíčenému stavu věci vyslovil se i zemský výbor proti tomu, aby se v obci Kuří Vody zřídil okresní soud:
Komise pro obecní a okresní záležitosti prozkoumala důkladně veškeré námitky i důvody za zřízení okresního soudu a ustanovila se na tomto návrhu:
Slavný sněme! Račiž o petici města Kuří Vody za zřízení okresního soudu se sídlem v Kuřích Vodách přejíti k dennímu pořádku.
Der hohe Landtag wolle über die Petition der Stadtgemeinde Hühnerwasser um Errichtung eines Bezirksgerichtes mit dem Amtssitze in Hühnerwasser zur Tagesordnung übergehen.
Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?
Verlangt Jemand das Wort?
Komise navrhuje, aby se o petici přešlo k dennímu pořádku.
Die Kommission beantragt, über die Petition zur Tagesordnung überzugehen.
Žádám pány, kteří s tím návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro okresní a obecni záležitosti o žádosti obce Nosalova.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeinde-
angelegenheiten betreffend das Ansuchen der Gemeinde Nosadl.
Zpravodajem jest taktéž pan poslanec Šindler. Dávám jemu slovo.
Zpravodaj poslanec Šindler: Slavný sněme! Okresní výbor v Dubé předložil zemskému výboru žádosť otce Nosalova za vyloučení ze soudního a zastupitelského okresu Bělského a z politického okresu Mnichovo-Hradišťského a za přidělení k soudnímu, zastupitelskému a politickému okresu Dubskému. Zemský výbor zařídil potřebné šetření příslušnými úřady.
Ve své původně podané žádosti odůvodňuje obec Nosalov svou prosbu tímto způsobem:
1. že obec Nosalov jest dosud německou;
2. že by obyvatelé obce této raději měli co činiti s německým okresem nežli českým;
3. že vzdálenost od města Dubé není větši než od města Bělé;
4. že okres Bělský zanedbává obec Nosalov, ježto obec tato nemá dosud žádného spojení silničního.
Usnešením ze dne 31. března 1887 přidalo obecni zastupitelstvo k žádosti své další důvody, uvádějíc, že obec Nosalov v příčině odbytu hospodářských výrobků, zejména v příčině obchodu chmelem odkázána jest na město Dubou, dále, že by obec v okresu Dubském platila nižší okresní přirážky, konečně, že Nosalov náleží již k Dubskému okresu školnímu.
Z úřadů, jež v žádosti vyslechnuty byly, vyslovuje se především okresní zastupitelstvo v Dubé pro vyloučení, poukazujíc zejména k tomu, že vzdálenost obce Nosalova od Dubé jest menší než od dosávadního sídla c. k. okresního hejtmanství, totiž od Mnichova-Hradiště.
Z téhož důvodu přimlouvá se také c. k. okresní hejtmanství v Dubé za to, aby žádosti bylo vyhověno. Rovněž c. k. okresní soud v Dubé a c. k. zemské finanční ředitelství prohlašují, že se svého stanoviska ničeho nenamítají proti žádanému vyloučení. Ostatní úřady vyslovují se vesměs proti žádosti. Okresní zastupitelstvo v Bělé namítá především, že závažných důvodů komunikačních zde není a důvody takové ani uvedeny nebyly, neboť vzdálenost obce Nosalova od Dubé činí 3 1/2 hodiny, od Bělé toliko 2 hodiny. Co se pak týče sídla c.
k. okresního hejtmanství, jest obec Nosalov od Dubé stejně vzdálena jako od Mnichova Hradiště. Také obchod této obce s městem Dubou obmezuje se toliko na prodej chmele.
Okresní zastupitelstvo ohražuje se proti výčitce, že okresní zastupitelstvo neb okresní výbor jakýmkoliv způsobem porušuje rovnoprávnost; v okresu Bělském nalézá se více obcí německých, a sice s úhrnným počtem obyvatelstva 3202 duší, jež nikdy v tomto směru sobě nestěžovaly. Ostatně neuvedla petice žádných jiných důvodů. Nedostatek silničního spojení zavinila obec sama; neboť v okrese Bělském jest zvykem, že obce, jimiž má se projektovaná silnice stavěti, dodají potřebné pozemky, dovoz a materiál pro štěrkování a štětování silnice; náklad peněžní nahradí pak okresní zastupitelstvo. Když však právě pro tuto obec takováto silnice projektována a vypracována byla, měl náklad takový býti sumou 56. 486 zl. rozpočtěn a tu právě obec Nosalov nechtěla ničím přispěti, co se týče právě uvedených nákladů, jaké druhé obce konaly pro tuto stavbu silnice.
Konečně poukazuje okresní zastupitelstvo k tomu, že obec Nosalov v roce 1876 podala podobnou žádost, že tenkráte všechny c. k. soudy a politické úřady vyslovily se proti vyloučení a že c. k. ministerstvo spravedlnosti této žádosti, ač slavným sněmem byla podporována, nevyhovělo.
C. k. okresní hejtmanství v Mnichově Hradišti podotýká, že tenkráte, kdyby povoleno bylo vyloučení obce Nosalova a více jiných vedlejších obcí, Horní a Dolní Rokyty a Dolní Krupé, trvání okresu Bělského bylo by ohroženo.
C. k. okresní soud v Bělé, c. k. krajský soud v Mladé Boleslavi a c. k. vrchní soud zemský vyslovují se rozhodně proti žádanému vyloučení, poněvadž není zde ani důvodův nutnosti a vhodnosti, naopak vzdálenost Nosalova od Dubé jest větší než od Bělé, poněvadž dále přidělením k soudnímu okresu Dubskému správa soudní pro obyvatele obce Nosalova by se zdražila, otázka národnostní o sobě však zde tím méně může býti rozhodnou, ježto skoro třetina obyvatelstva obce Nosalova jest národnosti české a mimo tuto obec ještě více obci s obyvatelstvem většinou
německým přiděleno jest k okresu Bělskému, a přece za vyloučení nežádají.
Také c. k. krajský soud v České Lípě jenž jinak z důvodův uvedených c. k. okresním hejtmanstvím v české Lípě uznává žádané vyloučení za vhodné, prohlašuje, že nutných důvodů pro toto vyloučení není.
C. k. místodržitelství nepřimlouvá se za žádosť, poukazujíc k tomu, že již v r. 1876 vyslovilo se v tomtéž smyslu a, že poměry od té doby nikterak se nezměnily.
Hledě k vylíčenému stavu věci, zejména k této okolnosti, že není ani důvodů nutnosti ani vhodnosti pro vyloučení obce Nosalova ze soudního okresu Bělského, že většina úřadů, jež o žádosti byly slyšeny, vyslovila se proti ní a že není ani záhodno, aby byl zmenšen okres Bělský, jenž čítá 12. 129 obyvatel a platí daní 73. 074 zl., ani by byl zvětšen okres Dubský, jenž čítá 17. 206 obyvatel a platí daní 90. 557 zl., uvažujíc konečně, že také ohledy národní v petici uvedené zde nemají platnosti, ježto jednak obec Nosalov vedle 272 obyvatel s obcovací řečí německou čítá také 55 obyvatel s obcovací řečí českou, tudíž za čistě německou obec považována býti nemůže, jednak ale nikterak prokázáno není, že by okresní zastupitelstvo a okresní výbor v Bělé zájmy obce této zanedbávaly, nepřimlouvá se zemský výbor za dotýčnou žádost.
Kommisse pro obecní a okresní záležitosti uvažujíc všestranně tyto důvody činí návrh: Slavný sněme, račiž v žádosti obce Nosalova za vyloučení ze soudního a zastupitelského okresu Bělského a z politického okresu mnichovo-hradišťského a přidělení k soudnímu, zastupitelskému a politickému okresu dubskému přejíti prostě k dennímu pořádku.
Die Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten nach stattgefundener umfassender Erwägung dieser Petition stellt den Antrag:
Der hohe Landtag wolle über das Ansuchen der Gemeinde Nosadl um Ausscheidung aus dem Gerichts- und Vertretungsbezirke Weiswasses und dem politischen Bezirke Münchengrätz und um Zuweisung zum GerichtsVertretungs- und politischen Bezirke Dauba zur Tagesordnung übergehen.
Nejv. maršálek zemský: K tomuto před-
mětu přihlásil se ke slovu a sice proti návrhu kommisse posl. dr. Mattuš. Dávám mu slovo.
Posl. dr. Mattuš: Slavný sněme! V podání slavného sněmu jedná se o záležitosť na pohled velice nepatrnou, která ale, zdá se mi, obsahuje v sobě rozřešení jednoho velkého důležitého principu. To je příčinou, která mne přiměla k tomu, abych se v této věci přihlásil ke slovu. Jedná se o žádosť obce docela nepatrné, obce Nosalova aby vyloučena byla ze soudního okresu bělského a přidělena byla k soudnímu okresu dubskému.
Příčiny, které uvádí obec ta, aby podepřela tuto svoji žádost, jsou ovšem závažny, ale ne tak závažny, aby přiměly nás, bychom přisvědčili k žádosti té! Jest pravda, obec Nosalov je nyní na základě sčítání z r. 1880 z velké většiny obcí německou, neboť jak bylo p. zpravodajem uvedeno, mezi 277 obyv., pakli se nemýlím, bylo jen 55 Cechů. Vím, že ode dávna obec ta pokládá se za německou. Ona jest v krajině, která jest sice smíšena, ale z veliké většiny je českou a sousedí přímo s okresem dubským, který je úplně německý. Jedno tedy její přání k tomu se nese, aby od okresu z většiny českého oddělena a k okresu německému byla připojena.
Ovšem, pokud já co nedaleký soused znám poměry tamnější, tak mohu jen uvésti to, co bylo ve zprávě udáno, že není správné, stěžuje-li si obec, že by byla se strany okresu, t. j. okresního zastupitelstva bělského, v jakémkoli ohledu zkracocována. Jestli s jakýmsi právem stěžuje si obec zejména také na nedostatek dobré vůle, aby se jí zřídila kommunikace, nesmí se zapomínati, že okres bělský co malý jednak, na druhé straně také co poměrně chudý, poněvadž jen jistá, skrovná část obcí může se jmenovati zámožnou, nemá takových prostředků jako jiný okres velký, aby mohl snadno rozdávati a vyhovovati žádostem, které v mnohém ohledu zajisté jsou spravedlivé, pakli nechce obtížiti přes příliš poplatníky své. Také co do ohledu národnostního není zajisté podstatných příčin, aby si obec stěžovala, poněvadž vedle této obce jsou v okresu bělském ještě některé obce německé a vím to zcela jistě, že okr. zastupitelstvo k poměrům národním těchto německých obcí
velmi opatrně a prozřetelně hledí, že jejich národnosti v úplné míře šetři, že tedy co se týče rovnoprávnosti, nemůže tam býti zajisté žádného oprávněného stesku. Také ta okolnost zajisté padá na váhu že okres bělský během let značně ztratil tím, že odpadla celá čásť jeho západni a sice ne z ohledů národních, poněvadž to byly české obce, které žádaly za odloučeni a také byly skutečně odděleny a připojeny k okresu mělnickému bylo to město Mšeno a okolní obce, které mohou obnášeti snad více než 3000 obyvatel.
Tím stalo se, že okres Bělský co do počtu obyvatelstva ztenčen byl tak, že nyní na základě posledního sčítáni má asi 12100 neb 12200 obyvatelů.
Na každý spůsob náleží k okresům menším, a jest to zcela přirozeno, a zajisté každý to nahlíží, že jednak okresní soud bělský, jednak okresní zastupitelstvo brání se proti tomu, aby dalším odlučováním nebyl okres ještě ztenčen více, aby pak takřka nestál před existenční otázkou. Tyto veškeré věci uvádím, abych dokázal, že hledím také k těm námitkám se strany okresu bělského a těch interessentů vůbec, kterým na tom záleží, aby okres Bělský byl v nynějším jeho složeni a objemu zachován a k nim beru náležitého zřetele. Ale nedá se upříti, že i na druhé straně jsou jisté okolnosti velmi vážné, ke kterým hleděti třeba. Co týče se hejtmanství, neměl by Nosalov, kdyby byl odloučen, dále, ovšem také ne snad blíže než nyní má, poněvadž nyní náleží ku okresnímu hejtmanství Mnichovohradišťskému, potom by náležel k okresnímu hejtmanství Dubskému, a jest asi uprostřed mezi oběma okresními sídly, měl by tedy tak daleko později jako nyní. Co se týče sídla soudu, uvádí se, že snad vzdálenosť Dubé je o něco větší než vzdálenosť Bělé. I to padá konečně na váhu, ale zdá se mi, že v té příčině vždycky vůle těch, kterých se to týče, musí býti více ceněna, nežli úsudek jiných faktorů, kterým v tom ohledu vzdálenost může býti více méně lhostejna.
Jest pravda, že snad, ačkoliv úplně jisto to není, kdyby se slavný sněm naklonil k žádostí obce Nosalova a povolil její oddělení, by to za následek mělo, že by také jiné obce německé, které dosud k okresu Bělskému patří, šly touže cestou a
domáhaly se odloučení od tohoto českého okresu a připojení k okresu německému. Pak ovšem by ještě jistý počet obyvatel stva, několik set snad ubylo tomuto okresu, stal by se přirozeně ještě menším než jest; jak pravím, možno, nechci to právě tvrditi, ale možná jest, že potom bychom stáli před otázkou existenční toho okresu, zdali vůbec má trvati, aneb zdali se má rozděliti a připojiti k ostatním okresům českým, které s ním sousedí. Ale v tomto případu zdá se mi, že stojíme, jak jsem již hned z počátku pravil, před velkou principielní otázkou, že stojíme před jistým usnešením sněmu, které my, kteří jsme se súčastnili tohoto usnešení, musíme v první řadě respektovati. Pánové, dovoluji si připamatovati známé návrhy, které přišly z levé strany tohoto slav. sněmu, od poslanců, kterých dnes, bohužel, mezi sebou pohřešujeme – byl to návrh pana posl. Plenera a jeho soudruhů, který ve svých dalekosáhlých ustanoveních čelil k tomu, aspoň tak my jsme to pojímali a pojímáme to dosud, aby království České bylo rozděleno podle národností, a aby podle toho také upraveny byly vyšší instance veškerých správních orgánů. Tenkráte se žádalo, a zajisté že všichni pánové dobře se budou na to pamatovati, aby se vůbec zákonem ustanovilo, že se má státi upravení okresů soudních, a tedy okresů zastupitelských podle národnosti, tedy imperativně bez ohledu na to, zdali si to jednotlivé obce přejí čili nic.
K tomuto návrhu český sněm svoliti nemohl a nesvolil, poněvadž v první řadě respektuje vůli, žádosť těch, kterých se to především týká. Avšak, abychom právě tu dobrou vůli ukázali, abychom dokázali, že oprávněným přáním chceme přijíti vstříc, jakmile v jednotlivých případech se vznesou na sněm, učinil slavný sněm usnesení dne 19. ledna 1886 znění toho, že podle usneseni sněmovního ze dne 15. října 1884 má se ve všech případech, kdekoliv by v okresích soudních s obyvatelstvem českým a německým, obyvatelé té neb oné národnosti za to žádali, aby byli dle národních polí odděleni jedni od druhých, každé takové žádosti vyhověti, ač budou-li tomu dopouštěti potřeby hospodářské, poloha zeměpisná a jiné poměry.
Zde jest tedy usnesení slav, sněmu, a myslím, že slavný sněm v první řadě dbáti musí toho, aby taková usneseni zů-
stala v platnosti a aby se dle nich bylo také vždy řízeno. Jest tu arci podmínka, za které se chce vyhověti takovým žádostem a jsou zde uvedeny potřeby hospodářské, poloha zeměpisná a jiné poměry. Tuším, že zde tímto usnesením a touto podmínkou nemělo býti bráněno přímo těm, kteří se chtějí odloučiti podle národnosti, aby se tak státi nemohlo; spíše sl. sněm tenkráte podporoval takovou žádost, avšak ta podmínka, kterou kladl, byla asi taková, že tenkráte, kdyby zde byly překážky, které se přemoci nedají, musí se pak připustiti výjimka, že odloučení takové státi se pak nemůže a tu nám sluší rozeznávati, jestliže v jednotlivém případě jsou takové překážky, aby se žádosti vůbec nemohlo vyhověti pro potřeby hospodářské, pro polohu zeměpisnou aneb pro poměry jiné.
Nuže, že by zde bylo to odloučeni nemožno pro polohu zeměpisnou, nikdo snad tvrditi nemůže; co se týče poměrů hospodářských, jest ovšem úsudek dosti těžký, myslím ale, že v první řadě náležel by těm, o které se jedná a že by to musily býti velmi závažné a nesnadné pro každou obec poměry hospodářské, abychom mohli říci, že pro tyto poměry ne můžeme vyhověti. Když ale obec sama uvádí, že vzhledem k výrobkům, zejména co se týče pěstování chmele, jejich tržiště se nachází v Dubé, kam oni si přeji býti přiděleni, myslím, že je zde jedna závažná okolnost hospodářská, která spíše mluví pro vyhovění žádosti než proti ni, a to všeobecné udání „jiných poměrů, “ myslím, že nikdo nám nemůže zabrániti, abychom uvážili princip, o který se jedná a položili jej na jednu váhu a potom teprve ty jiné poměry, které by se teprve musily vyčísti, bychom museli položiti na váhu druhou.
Že tedy skoro všecky skoro instance mimo okresní soud a okresní zastupitelstvo v Dubé se vyslovily proti tomu, pánové, mne v mém úsudku nemůže másti. Sl. soudy a politické úřady jednaly při té věci tak, jak byly zvykly jednati a posuzovati otázky takové v časech předešlých; ale mezi časy předešlými a nynějškem aspoň
pro sl. sněm jest něco, co jest velmi důežito, a to jest usnešení sl. sněmu ze dne 19. ledna 1886, které jsem byl právě přečetl.
Já vzhledem k tomuto usnešení sl. sněmu jsem zavázán, abych hlasoval pro
vyhověni žádosti obce Nosálova, neboť si musíme klásti otázku, zdali toto usnešení slavného sněmu ze dne 19. ledna r. 1886 jest platné, jest tak opravdově míněno jako že skutečně bylo – kdy mohou nastati takové případy, abychom některým obcím, které pouze z ohledů národních chtějí, aby byly vyloučeny, mohli vyhověti.
Já dobře cítím tento veliký, konečný dosah, ovšem relativně veliký dosah takovéhoto usnesení vzhledem k okresu Bělskému; já bych mnohé důvody dovedl uvésti, které by mne k tomu vedly, abych hlasoval tak, abych tomuto okresu neublížil; ale já vím zase, že na druhé straně budou případy nadcházeti, že bude se dovoláváno pomoci sl. sněmu z jiné strany, kde jsou také smíšené obce v jednom okresu, kde se bude jednati o české obce. Já tu chci míti to svědomí čisté, že až budu hlasovati pro to, aby česká obec byla vyloučena z německého okresu a přidělena k okresu českému, jsem také důsledně jednal tenkráte, když jednalo se o jednu sice nepatrnou obec německou. To, pánové, mne přimělo k tomu, abych naproti návrhu komise pro okresní a obecní záležitosti učinil návrh: Sl. sněme, račiž se usnésti: Žádosť obce Nosálova vrací se zemskému výboru s uložením tím, aby připravil návrhy pro sněm, které by čelily k oddělení obce Nosálova z okresu Bělského a přidělení její k okresu Dubskému.
Nejv. maršálek zemský: Žádám, aby mně návrh písemně byl dán a učiním dotaz na podporu.
Žádám pány, kteří tento návrh podporují, aby vyzdvihli ruku.
Návrh jest dostatečně podporován. Přihlásil se k slovu a sice pro návrh komise pan poslanec dr. Herold. Dávám jemu slovo.
Poslanec dr. Herold: Sl. sněme ! Vážený pan řečník přede mnou již zevrubně vylíčil sám všecky příčiny, pro které pokládá ve věci samotné návrh komise za odůvodněný. On uvádí vlastně jenom motivy politické, pro které Činí návrh. Jiných motivů, které vyplývají z onoho citovaného usnešení sněmovního ve příčině upraveni hranic zastupitelských okresů dle národností, neuvádí.
text: Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna
Dokumenty českého a slovenského parlamentu
