Brusné I. část
( Brusnai ). Osada bývala částí statku Stránka, který po smrti hraběte Konráda Matěje ze Sparru roku 1784 obdržel rytíř Albert František Benda z Nečtin.Ten prodal velkostatek roku 1756 řádu augustiánů v Praze. V roce 1880 zde stálo 13 domů s 54 německými obyvateli. Roku 1869 pod názvem Brusné osadou obce Libovice. Roku 1921 zde stály 4 domy ve kterých žilo 15 německých obyvatel ( v Brusné II. část, osada obce Mšeno , stálo 11 domů se 47 německými obyvateli ). Byla zde ještě samota Leierberg. Od 1.4.1996 část obce Nosálov.
V roce 2010 bylo Brusné I. část přičleněno ke Mšenu – k.ú. Olešno ( domy s dvory a zahradami a přístupová cesta údolím, ostatní parcely zůstaly v k.ú. Libovice )
Brusná, Brusnai ( lid. Brusnei), víska ve dvou částech ( 1. díl patří k m.o. Libovici a 2. díl k m. o. Olešnu) v táhlém údolí Českého Středohoří 10 km jv. od Dubé:
1790 Gut Hauska: Bruszna, Schaller IV, 204
1834 Brusney ( oder Brusna), Sommer II, 128
úř. 1854 Brusné, Brusnay
Údolím, v kterém leží tato nová ves neteče žádný potok. Naše místní jméno bylo prvotně jméno pomístné. Bylo přejato z češtiny do němčiny, ale hláskově se nezměnilo. To je svědectvím, že se tato krajina poněmčila teprve nedávno. K adj. Brusná si doplňovali subst. skála. Lidový tvar ukazuje na prvotní tvar Brusný, k němuž si domýšleli subst. lom. Byla to tedy skála, nebo lom, kde vytesávali z pískovcové skály brusy.
Antonín Profous, Místní jména v Čechách.