Psal se rok 1780. Husté mraky halily vrchol Vrátenské hory. Někdy hraniční čáry dvou českých kmenů. Děti ve vesničce Libovici přilepené na úbočí této hory neměly z toho velkou radost. Znamenalo to pro ně, že si sednou do světnice některého souseda a trápit se s učením. Třebaže bylo jen jednoduché, jednalo se o psaním, čtení a počty, nebylo tak zábavné jako běhat venku ve volné přírodě po úbočích hory anebo pomáhat rodičům při práci.
Dle ústního podání starých pamětníků vysvítá, že v Libovici v těchto letech nebylo ještě samostatné školy. Vyučování se dělo nepravidelně. Nejčastěji se střídalo po týdnech vždy v jiném stavení. Učitelem byl většinou řemeslník. Často krejčí, který vedle vyučování vykonával řemeslo.
Ze starého letopisu je zřejmé, že v roce 1796 byl v Libovice stanoven pevný učitelský plat.To znamená, že učitel dostal k používání pozeme, peněžní příspěvek a naturálie. Historickou událostí v této obci bylo, když zástupci obce rozhodli přestavět místní pastoušku na školní jednotřídku. Tím dostala Libovice vlastní školu a prvním definitivním učitelem byl jmenován Johann Josef Heltner. Jeho plat obnášel 70 zl., 48 kr. To se rovnalo dřívějším 140 K, 96 h.
Po něm nastoupil Antonín Ducke. Že občané libovičtí školní vzdělání necenili vysoko vyplývá ze skutečnosti, že třída po skončení vyučování sloužila učiteli zároveň za byt. Po dlouhém prošení rozhodli představitelé obce přistavět za obecní náklady malou obytnou místnost a stodůlku. Na sklep již peníze nestačily. Ten si musel učitel udělat sám. Antonín Ducke zemřel roku 1847.
Na jeho místo nastoupil krátce Vincenc Pelz z Dolní Krupé. Po jednom roce odešel do Doks jako učitelský pomocník a zemřel zde roku 1888 jako řídící.
V roce 1848 přišel do Libovic Václav Kirpal – rodák z Teschen. Byl stár 28 let. K němu byla obec stědřejší a dostal plat 80 zl. S mladistvým zápalem se pustil do práce a dosáhl toho, že jednotřídka byla rozšířena a c.k. komisí mu byl plat vždy po třech letech zvyšován až dosáhl platu 146 zl.
Pro filiální školu byl stanoven plat 210 zl. Tak hluboko však občané Libovičtí sáhnout do kapsy nechtěli a proto udělali z Libovické školy exponovanou podučitelskou stanici. Tak i když měl již Václav Kirpal 15 let učitelský dekret, stal se z něho podučitel.
Rok 1860 je památný pro Libovici tím, že byla zřízena školní knihovna. Jejími zakladateli a mecenáši byli na svou dobu pokrokový farář mšenský Josef Červinka a kaplan a katecheta Josef Srb. Na jejich výzvu přispěli také někteří občané Libovičtí jako např. VáclavStoček čp. 10, Josef Rösler čp. 26, Josef Branke čp. 5, Josef Fröhlich čp. 4, Josef Mattauch čp. 12, Josef Masanetz čp. 16 a Johann Heinze čp. 11.
Podučitel se staral dobře o své povolání a rozmnožoval knihovnu z výnosu divadla, které pořádal pro místní mládež. Bylo vybíráno půjčovné z knih. Roku 1870 si škola také pořídila hedvábný prapor v ceně 48 zl.
Rok 180 zůstal V. Kirpalovi v trvalé paměti. V tomto roce bylo provedeno všeobecné zvýšení platů učitelů a škola v Libovici povýšena na obecnou školu s platem 300 zl. Z podučitele se stal znovu učitel. Jistě velké zadostiučinění tomuto muži po 24 letech pilné práce. Do smrti vzpomínal jak živořil v dřívějších letech na libovické škole.
Po vyučování si sám obdělával pole, oral, okopával a mlátil. Aby uhájil nuzné živobytí, hrál na zábavách, dělal obecního písaře apod. V této době začala již práce učitele být více ceněna.Vysvítá to ze skutečnosti, že v roce 1870 dostal k platu přídavek za dlouholetou činnost 21 zl, 60 kr. Přesto však se stále jednalo o nízkou životní úroveň vzhledem k požadavkům na učitele a všeobecnou drahotu životních potřeb v tehdejší době.
Dne 19. září 1872 byl učitel Václav Kirpal povýšen na řídícího dvoutřídky v Radouni. Zde však nebyl dlouho činný neboť zemřel r. 1873 ve věku 53 let vděčně vzpomínán bývalými žáky z Libovic.
Pokrok a osvětová činnost na Libovice se však již nezastavily. Dne 1. srpna 1889 byla zřízena ve zdejší obci veřejná knihovna. V seznamu měla 276 knih a 27 brožur. Z toho bylo mnoho knih pro děti. V roce 1892 byla knihovna rozšířena a knihy půjčovány již bezplatně.
Hostinec na starých pohlednicích byl pravděpodobně starou školou která byla v roce 1886 přemístěna do školy nové.
Na fotografii č1 vpravo nahoře pod ní je nová škola.
